TRANDATE

Charakteristika:

Labetalol snižuje krevní tlak blokováním periferních arteriolárních alfa-adrenoreceptorů, tím snižuje periferní rezistenci a současnou betablokádou chrání srdce před reflexním účinkem zvýšeného tonu sympatiku. V klidu nebo po lehké fyzické aktivitě nedochází k výraznému snížení srdečního výdeje. Nárůst systolického krevního tlaku během zátěže je omezený, avšak odpovídající změny diastolického tlaku zůstávají v podstatě v mezích normálu. Všechny tyto změny by měly prospívat pacientům s hypertenzí. Trandate nemá nepříznivý vliv na funkci ledvin a je obzvláště vhodný pro hypertoniky s renálním onemocněním. Přítomnost metabolitů labetalolu může v moči zdánlivě zvýšit hladiny katecholaminů, metanefrinů, normetanefrinu a kyseliny vanilmandlové (VMK), pokud se k měření použijí fluorometrické nebo fotometrické metody. Při vyhledávání pacientů se suspektním feochromocytomem léčených hydrochloridem labetalolu je nutno při stanovování hladin katecholaminů použít specifickou metodu, např. vysokotlakovou kapalinovou chromatografíi s extrakcí pevné fáze.

Farmakokinetické údaje:

Plazmatický poločas labetalolu je asi 5,5 hodiny. Asi 50 % labetalolu se v krvi váže na proteiny. Labetalol je metabolizován hlavně konjugací na neaktivní glukuronidové metabolity. Ty se vylučují jak močí, tak i žlučí do stolice. Labetalol prochází placentární bariérou a dostává se do mateřského mléka.

Studie se zvířaty prokázaly, že hematoencefalickou bariérou procházejí pouze zanedbatelná množství látky.

Indikace:

Trandate se používá k léčbě těžké formy hypertenze, včetně těžké hypertenze v těhotenství, kdy je nutno rychle snížit krevní tlak, a dále u hypertenzní reakce, která je průvodním jevem akutního infarktu myokardu.

Trandate se užívá i při podání anestezie s indikovanou hypotenzní technikou.

Kontraindikace:

Přípravek se nesmí užívat při přecitlivělosti na kteroukoliv jeho složku.

Injekce Trandate jsou kontraindikovány při srdeční blokádě 2. nebo 3. stupně, není-li nemocný zajištěn kardiostimulací, při šokových stavech a stavech spojených s těžkou a dlouhodobou hypotenzí nebo těžkou bradykardií (< 50’) a astma bronchiale.

Pokud periferní vasokonstrikce ukazuje na nízký srdeční výdej, je použití injekcí Trandate k potlačení hypertenzních epizod po akutním infarktu myokardu kontraindikováno.

Podání přípravku Trandate je rovněž kontraindikováno u jaterního selhání.

Nežádoucí účinky:

Injekce Trandate jsou obvykle dobře snášeny. K výrazné posturální hypotenzi může dojít, pokud se pacient prudce postaví během 3 hodin po jejich podání.

Ojediněle se vyskytla přecitlivělost, vyrážky, pruritus, angioedém a dyspnoe. Vzácně se objevuje ucpání nosních dutin, třes a trombocytopenie.

Výjimečně při používání tohoto přípravku došlo ke zvýšení hodnot jaterních testů a vzniku žloutenky (jak hepatocelulární, tak i cholestatické), hepatitidy a nekrózy jater.

Tyto příznaky jsou obvykle reverzibilní a při vysazení léku vymizí. Vyskytlo se několik případů bradykardie a srdeční blokády. Zcela výjimečně může dojít k projevům srdečního selhání.

Interakce:

Intravenózně podaný labetalol může potencovat hypotenzní účinek halotanu.

Pokud se labetalol podává současně s dalšími antiarytmiky I. třídy nebo antagonisty kalciového kanálu typu verapamilu, je nutno pacientovi věnovat zvláštní pozornost.

Nemocným po aplikaci labetalolu se pro nebezpečí srdeční zástavy nesmí intravenózně podat verapamil. Při podávání betablokátorů mohou být nemocní s anafylaktickou reakcí v anamnéze mnohem citlivější na různé alergeny podané ať k diagnostickým, nebo k léčebným účelům. U těchto nemocných mohou být obvyklé dávky adrenalinu používané k léčbě alergických reakcí neúčinné.

Cimetidin zvyšuje biologickou dostupnost labetalolu. Při současném užívání labetalolu s inzulínem a perorálními antidiabetiky může dojít k vývoji hypoglykémie, jejíž příznaky mohou být maskovány.

Po vysazení klonidinu může dojít k potencování hypertenzního tzv. rebound-efektu.

Při současném podávání labetalolu s IMAO vzniká nebezpečná hypertenze, a to až do 14 dnů po vysazení IMAO.

Labetalol při současném užívání s myorelaxancií typu tubokurarinu prodlužuje neuromuskulární blokádu.

Při podání labetalolu s beta2-sympatomimetiky dochází ke snížení jejich účinku.

Dávkování a způsob podávání:

Injekce Trandate jsou určeny pro i. v. podávání hospitalizovaným pacientům. Při podávání léku musí pacient ležet na zádech nebo na levém boku a po podání Trandate i. v. nemá 3 hodiny vstávat, aby se předešlo vzniku posturální hypotenze.

Aplikace přípravku dospělým pacientům:

Bolus injekce‘, je-li třeba snížit krevní tlak rychle, je nutno podat dávku 50 mg i. v. injekcí (během jedné minuty) a v případě potřeby ji opakovat v pětiminutových intervalech, dokud nedojde k uspokojivé odpovědi. Celková dávka nesmí přesáhnout 200 mg. Maximální účinek se obvykle dostavuje během 5 minut a trvá asi 6 hodin, i když se může prodloužit až na 18 hodin.

I. v. infúze: je třeba použít roztok Trandate 1 mg/ml, např. obsah dvou ampulek (200 mg) zředit izotonickým roztokem chloridu sodného nebo 5% glukózou na objem 200 ml.

Hypertenze v těhotenství: infuzi je nutno zahájit rychlostí 20 mg/h a tu pak každých 30 min zdvojnásobit až do dosažení uspokojivé odpovědi nebo dávky 160 mg/h. V některých případech je třeba dávku ještě zvýšit.

Hypertenzní epizody po infarktu myokardu: infuzi je třeba začít rychlostí 15 mg/h a podle reakce krevního tlaku ji postupně zvyšovat, a to maximálně na 120 mg/h.

Hypertenze z jiných příčin: je třeba podat infuzi rychlostí asi 2 mg/min až do uspokojivé odpovědi a pak ji ukončit. Léčivá dávka je obvykle 50 až 200 mg, někdy jsou však potřebné vyšší dávky, zvláště u pacientů s feochromocytomem. Rychlost infuze lze nastavit podle odpovědi.

Po podání injekce a během infuze je vhodné sledovat krevní tlak a srdeční frekvenci. U většiny pacientů lze pozorovat malý pokles srdeční frekvence, těžká bradykardie je neobvyklá, lze ji však potlačit injekcí atropinu 1 až 2 mg i. v. Respirační funkci je nutno kontrolovat zvláště u pacientů s její poruchou.

Ihned po přiměřeném snížení krevního tlaku injekcí podanou formou bolusu nebo infuzi je nutno nasadit udržovací léčbu tabletami Trandate s počáteční dávkou 100 mg dvakrát denně. Injekce Trandate byla bez nežádoucích účinků podávána pacientům s refrakterní hypertenzí, kteří již dříve dostávali jiná hypotenziva (včetně beta-blokátorů).

Hypotenzní anestezie: je nutno ji navodit pomoci standardních látek (např. thiopentalu) a udržovat ji oxidem dusíku a kyslíkem s halotanem nebo bez něj. Doporučená počáteční dávka injekce Trandate je podle věku a stavu pacienta 10 až 20 mg i. v. Pacienti, u nichž je použití halotanu kontraindikováno, obvykle potřebují vyšší počáteční dávku Trandate (25 až 30 mg). Jestliže se nedosáhne uspokojivé hypotenze během 5 minut, je nutno dávku zvyšovat o 5 až 10 mg, dokud se nedosáhne žádoucích hodnot krevního tlaku.

Halotan a Trandate působí synergicky, koncentrace halotanu by proto neměla překročit 1 až 1,5 %. Vyšší hodnoty by mohly vyvolat velký pokles krevního tlaku. Po injekci labetalolu lze krevní tlak rychle a snadno upravovat úpravou koncentrace halotanu, popř. nakláněním stolu. Střední doba trvání hypotenze po dávce 20 až 25 mg Trandate je 50 minut. Hypotenzi navozenou injekci Trandate lze snadno ukončit podáním 0,6 mg atropinu a ukončením podávání halotanu.

V případě potřeby asistované nebo řízené ventilace lze použít tubokurarin a pankuronium. IPPV může dále zvýšit hypotenzi vyvolanou injekcí Trandate, popř. halotanem.

Účinnost a bezpečnost podávání injekcí Trandate dětem nebyly dosud sledovány.

Upozornění:

Ojediněle bylo v souvislosti s léčbou labetalolem uváděno těžké hepatocelulární postižení. Postižení jater je obvykle reverzibilní a docházelo k němu při krátkodobé i dlouhodobé terapii. Při prvních známkách poruchy jaterní funkce je třeba provést příslušná laboratorní vyšetření. Pokud tato vyšetření prokážou postižení jater nebo pokud se zjistí, že pacient má žloutenku, je nutné podávání labetalolu ukončit.

Jestliže existuje možnost alternativní léčby, nesmějí se pacientům s astmatem nebo obstrukční chorobou dýchacích cest podávat betablokátory, a to ani zdánlivě kardioselektivní. Před případným použitím betablokátorů je pak nutné zvážit riziko navození bronchospasmu. Vyvolá-li podání Trandate bronchospasmus, je třeba pacientovi podat P2-agonistu (např. salbutamol) v inhalační formě. Potřebná dávka přitom může být vyšší než běžná dávka při astmatu. V případě potřeby se podá 1 mg atropinu i. v.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat pacientům, jejichž srdeční rezerva je malá. Před opatrným podáním injekce Trandate je nutno aplikovat diuretikum.

Před anestezií není třeba přerušit podávání Trandate, pacientům by však před úvodem do anestezie měl být podán atropin i. v. Trandate může potencovat hypotenzní účinek halotanu. Během anestezie může Trandate maskovat kompenzační fyziologické odpovědi náhlého krvácení (tachykardie a vazokonstrikce). Je proto třeba věnovat maximální pozornost ztrátám krve a udržování krevního objemu.

Riziko anafylaktické reakce: při podávání betablokátorů mohou být pacienti s těžkou anafylaktickou reakcí na nejrůznější alergeny citlivější na opakované podávání přípravku, ať již při stanovování diagnózy nebo při léčbě. U těchto pacientů mohou být obvyklé dávky adrenalinu používané k léčbě alergických reakcí neúčinné.

Kompatibility: injekce Trandate jsou kompatibilní s těmito roztoky pro intravenózní injekce:

5% glukóza 0,18% chlorid sodný a 4% glukóza 0,3% chlorid draselný a 5% glukóza laktát sodný

Uchovávání:

Injekce Trandate je nutno chránit před světlem a skladovat při teplotě do 30 °C.

Varování:

Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Přípravek uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Balení:

5 ampulek o objemu 5 ml.