DOXORUBICIN TEVA 2 MG/ML

1. Co je přípravek Doxorubicin Teva a k čemu se používá

Účinnou látkou tohoto přípravku je doxorubicin hydrochlorid. Doxorubicin patří do skupiny léků proti nádorům (protirakovinných léků), kterým se říká antracykliny. Doxorubicin ničí nádorové (rakovinné) buňky a nedovoluje jejich další růst.

Doxorubicin se používá k léčbě:

– karcinomu prsu,

– nádoru kostí (osteosarkom), kdy se podává před chirurgickým zákrokem a po něm,

– nádoru měkkých tkání (pokročilý sarkom měkkých tkání u dospělých),

– plicního nádoru (malobuněčný nádor plic),

– nádoru lymfatické tkáně (lymfom Hodgkinova i ne-Hodgkinova typu),

– určitých nádorů krve (akutní lymfatická nebo myeloblastická leukémie),

– nádoru kostní dřeně (mnohočetný myelom),

– nádoru děložní výstelky (pokročilý nebo recidivující karcinom endometria),

– nádorů štítné žlázy (pokročilý papilárně/foli­kulární nádor štítné žlázy, anaplastický nádor štítné žlázy),

– některých nádorů močového měchýře (místně rozvinutý nebo rozšiřující se). Aplikuje se také intravezikálně (tzn. do močového měchýře) při léčení (povrchové) rakoviny močového měchýře v časném stadiu, k zabránění recidivy tohoto druhy rakoviny po chirurgickém zákroku.

– tzv. recidivujícího (opětovně se vracejícího) nádoru vaječníků,

– určitého nádoru ledvin v dětství (Wilmsův nádor),

– nádoru nervové tkáně v dětství (pokročilý neuroblastom).

Doxorubicin Teva se často používá v kombinaci s jinými léky proti rakovině (tzn. cytostatiky).

Přípravek Doxorubicin Teva je přípravek proti rakovině a bude Vám podáván na speciálním pracovišti pod dohledem kvalifikovaného lékaře se zkušeností s podáváním látek proti rakovině. Zdravotnický personál Vám vysvětlí, jakou zvláštní péči budete potřebovat během a po skončení léčby. Tato příbalová informace Vám pomůže zapamatovat si tyto instrukce.

2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Doxorubicin Teva používat

Nepoužívejte přípravek Doxorubicin:

– Jestliže jste alergický/á na doxorubicin hydrochlorid nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku (uvedenou v bodě 6) či na látky patřící do stejné skupiny léčiv (tzv. antracykliny nebo antracenediony).

– Pokud kojíte.

Podle způsobu podání Vám přípravek Doxorubicin Teva NEBUDE podáván ani v následujících případech:

Intravenózně (tzn. do žíly):

– Jestliže máte sníženou tvorbu krvinek, oslabenou funkci kostní dřeně (myelosuprese) nebo zánět v oblasti úst (stomatitida) po předchozí léčbě protirakovinnými přípravky a/nebo po ozařování.

– Jestliže trpíte nějakým infekčním onemocněním.

– Jestliže máte závažné postižení jaterních funkcí.

– Jestliže trpíte srdečními potížemi (závažné poruchy srdečního rytmu, snížená srdeční funkce, (prodělaný) infarkt, zánět srdce). Jde o potíže, které se objevují náhle, netrvají dlouho, ale jsou závažné.

– Jestliže jste se léčil/a podobnými protirakovinnými léky (jiné antracykliny), a to v maximálních dávkách.

Intravezikálně (do močového měchýře):

– Jestliže se rakovina rozšířila do stěny měchýře.

– Jestliže máte infekci močového ústrojí.

– Jestliže máte zánět močového měchýře.

– Jestliže máte potíže s použitím katétru (trubice zavedená do močového měchýře za účelem odvodu moče).

– Jestliže máte v moči krev (hematurie).

Upozornění a opatření

Před použitím přípravku Doxorubicin Teva se poraďte se svým lékařem.

Dávejte zvláštní pozor při podávání přípravku Doxorubicin Teva a informujte svého lékaře před léčbou

– Jestliže jste starší pacient.

– Jestliže jste prodělal/a onemocnění srdce.

– Jestliže jste prodělal/a onemocnění kostní dřeně.

– Jestliže jste prodělal/a ozařování v oblasti hrudní dutiny (mediastinum).

– Jestliže jste se léčil/a podobnými protirakovinnými přípravky (jinými antracykliny).

Důležité informace o přípravku Doxorubicin Teva Doxorubicin může vyvolávat neplodnost, a to u mužů i žen, která může být trvalého charakteru (viz bod Těhotenství, kojení a plodnost). Jestliže pociťujete bodání nebo pálení v místě vpichu injekce doxorubicinu, může být příčinou průnik látky ze žíly. V takovém případě, prosím, informujte o této skutečnosti svého ošetřujícího lékaře, aby mohl začít s podáváním do jiné žíly a postižené místo pečlivě sledovat. Jestliže jste se látkou doxorubicin léčila a otěhotněla jste (dokonce až po 20 letech od takové léčby), ošetřující lékař bude sledovat funkci srdce, a to i v případě, že jste v minulosti neměla žádné potíže. Při léčbě přípravkem Doxorubicin Teva se může vyskytnout červené zbarvení moči. Při léčbě přípravkem Doxorubicin Teva se mohou objevit těžké příznaky nevolnosti, pocitu na zvracení a zánětu sliznice ústní dutiny nebo nosu. Jestliže se některý z takových příznaků objeví, informujte o této skutečnosti okamžitě svého ošetřujícího lékaře, který Vám poskytne veškerou nezbytnou pomoc. Při léčbě přípravkem Doxorubicin Teva se nedoporučuje vakcinace. Neměl/a byste přijít do kontaktu ani s osobami, které byli nedávno očkovány proti obrně.

Před léčbou přípravkem Doxorubicin Teva i po ní bude ošetřující lékař: kontrolovat hodnoty krevního obrazu, a to před každou léčebnou kúrou, neboť doxorubicin bude pravděpodobně ovlivňovat fungování kostní dřeně, což povede k poklesu počtu bílých krvinek a v důsledku toho ke zvýšení Vaší vnímavosti k infekcím a ke krvácivosti. Jestliže bude postižení kostní dřeně závažné, ošetřující lékař může snížit dávkování, pozastavit léčbu nebo ji odložit. kontrolovat stav plic a hrudníku, aby se ujistil o jejich správném fungování během léčby. provádět elektrokardiogramu (EKG) popisující funkci srdce před zahájením léčby i během ní, neboť doxorubicin bude pravděpodobně vyvolávat zánět srdečního svalu (kardiomyopatii). Může k tomu docházet zvláště v případě, že jste srdečním onemocněním trpěl/a již dříve, v případě, že jste starší 70 nebo mladší 15 let, že jste se léčil/a doxorubicinem (nebo jinými podobnými antracyklinovými látkami) či ozařováním hrudní dutiny již v minulosti. Překračovat by se neměla kumulativní dávka 450–550 mg/m2, protože při vyšším dávkování se nebezpečí rozvoje srdečního selhání značně zvyšuje, a to zvláště u dětí a u pacientů s onemocněním srdce v minulosti. Za maximální kumulativní dávku u dětí se obvykle považuje 300 mg/m2 (ve věku do 12 let) až 450 mg/m2 (ve věku nad 12 let). V případě kojenců může být maximální kumulativní dávkování ještě nižší. Ošetřující lékař může také vyžadovat provedení dalších zkoušek, které by srdeční funkci monitorovaly. monitorovat hladiny kyseliny močové v krvi, aby se ujistil, že máte dostatečný příjem tekutin, neboť doxorubicin může hladiny kyseliny močové v krvi zvyšovat (hyperurikémie). pravidelně kontrolovat ústa a krk během léčby, neboť doxorubicin může vyvolávat změny sliznice dutiny ústní a krku. monitorovat funkci ledvin. Může být nezbytné snížit dávku. monitorovat funkci jater (pomocí jaterních testů). V případě zhoršení funkce jater může být nutné snížit dávku. kontrolovat Váš celkový zdravotní stav, protože doxorubicin se nemá používat v případě jakéhokoli zánětu, vředů nebo průjmu. Před zahájením léčby přípravkem Doxorubicin Teva Vám musí ošetřující lékař vyléčit všechny infekce.

Další léčivé přípravky a přípravek Doxorubicin Teva

Informujte svého lékaře o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval/a nebo které možná budete užívat.

Informujte svého lékaře v následujících případech:

– jestliže jste se léčil/a jakýmkoli jiným antracyklinovým lékem či jinými léky, které mohou negativně ovlivňovat srdce jako 5-fluoruracil, cyklofosfamid nebo paklitaxel (protirakovinné léky), nebo léky ovlivňujícími srdeční funkci (jako antagonisté kalcia);

– jestliže jste se léčil/a nebo se budete léčit trastuzumabem (protinádorová látka), protože Váš ošetřující lékař bude muset sledovat Vaši srdeční funkci;

– jestliže jste se léčil/a 6-merkaptopurinen (protinádorová látka); nebezpečí nežádoucích účinků na játra se zvyšuje;

– jestliže jste se léčil/a léky ovlivňujícími funkce kostní dřeně jako jsou cytostatické látky (např. cytarabin, cisplatina nebo cyklofosfamid), sulfonamidy (proti infekcím), chloramfenikol (proti infekcím), fenytoin (proti epilepsii), deriváty amidopyrinu (proti bolesti a zánětu), léky proti retrovirům (proti AIDS). Taková léčba může vést k poškození kostní dřeně způsobující snížení počtu krvinek;

– jestliže jste užíval/a cyklosporin (látka potlačující přirozenou imunitu) nebo cimetidin (proti žaludečním vředům); v takovém případě se zvyšuje množství doxorubicinu v krvi a ošetřující lékař pak může uvažovat o snížení dávky;

– jestliže užíváte fenobarbital (proti epilepsii) nebo rifampicin (antibiotikum); hladina doxorubicinu v krvi se může snížit, což může vést k oslabení účinku přípravku Doxorubicin Teva;

– jestliže proděláváte nebo jste nedávno prodělal/a léčbu ozařováním; nežádoucí účinky se mohou zvyšovat;

– jestliže jste užíval/a cyklofosfamid (protirakovinný lék); v takovém případě se zvyšuje riziko nežádoucích účinků na močový měchýř (hemoragická cystitida, infekce močového měchýře vyvolávající někdy krev v moči);

– jestliže se léčíte nebo jste se nedávno léčil/a paklitaxelem (protinádorová látka); účinky nebo nežádoucí účinky doxorubicinu se mohou zvyšovat;

– jestliže užíváte přípravky snižující hladinu kyseliny močové. Může být nutná úprava dávkování těchto léků, neboť doxorubicin může vyvolávat zvýšení hladin kyseliny močové v krvi;

– jestliže užíváte digoxin (lék na srdce); účinek digoxinu se totiž může snižovat;

– jestliže užíváte léky na kontrolu epilepsie, jako je fenytoin, karbamazepin nebo valproát; účinek těchto léků se může snižovat;

– jestliže užíváte heparin (látka zabraňující srážení krve) nebo 5-fluoruracil (protinádorová látka). Pokud se podávají ve stejné infuzi, může doxorubicin tyto léky vázat a jejich účinek může vymizet.

Těhotenství, kojení a plodnost

Jestliže jste žena, neměla byste během léčby doxorubicinem otěhotnět, a to ani do 6 měsíců po ukončení léčby.

Doxorubicin se nedoporučuje používat během těhotenství.

Jestliže jste muž, měl byste zajistit odpovídající antikoncepci, kterou se zabrání otěhotnění Vaší partnerky během Vaší léčby doxorubicinem a do 6 měsíců po ukončení takové léčby. Jestliže plánujete rodičovství po ukončení léčby, poraďte se se svým ošetřujícím lékařem.

Doxorubicin totiž může vyvolávat trvalou neplodnost. Proto se doporučuje poradit se s lékařem o možnosti zmražení vlastních spermií ještě před zahájením léčby (kryokonzervace).

V průběhu léčby přípravkem Doxorubicin Teva se musí ukončit kojení.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Jestliže se necítíte dobře, zvracíte nebo máte závratě, neřiďte dopravní prostředek ani neobsluhujte stroje.

3. Jak se přípravek Doxorubicin Teva používá

Přípravek Doxorubicin Teva Vám bude podávat lékař, který si může před zahájením léčby i v jejím průběhu vyžádat provedení některých vyšetření jako krevní obraz, EKG atd., aby rozhodl o dávkování přípravku Doxorubicin Teva.

Doxorubicin se podává buď do žíly pomocí intravenózní infuze, nebo do močového měchýře.

Přípravu a podání tohoto léku může provádět výhradně vyškolený a kvalifikovaný zdravotnický personál v nemocnici.

Dávka bude záviset na Vašem věku (u dětí a starších pacientů se může dávka snižovat), velikosti a celkovém zdravotním stavu. Bude také záležet na další případné léčbě, kterou jste již v souvislosti s onemocněním rakovinou absolvoval/a. Ošetřující lékař vypočte plochu Vašeho těla ve čtverečných metrech (m2). Lék Vám bude podáván v třítýdenních odstupech, a to po dobu 6 až 12 měsíců. Při podání do močového měchýře se může dávka opakovat v intervalech 1 týdne až 1 měsíce. Přesná délka léčby bude záviset na Vašem zdravotním stavu.

Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater

Jestliže trpíte závažnými poruchami funkce ledvin nebo jater, může být nutné snížení dávky.

Jestliže jste užil/a více přípravku Doxorubicin Teva, než jste měl/a

Vzhledem ke skutečnosti, že Vám lék bude podávat lékař, není pravděpodobné, že by došlo k předávkování. Pokud máte pocit, že by k předávkování mohlo dojít, informujte o tom okamžitě svého ošetřujícího lékaře nebo zdravotní sestru.

Následky předávkování přípravkem Doxorubicin Teva zahrnují: zánět žaludku a střev (zvláště výstelky), srdeční potíže a závažné postižení kostní dřeně (myelosuprese). Tento stav může být doprovázen zvýšeným nebezpečím krvácení a vzniku podlitin a zvýšeným rizikem infekcí (leukopénie).

Léčba předávkování probíhá v nemocnici a spočívá v podávání antibiotik, krevních transfuzí (zvláště bílých krvinek a krevních destiček) a léčbě nežádoucích účinků. Je možné, že budete přemístěni do sterilní místnosti. Jestliže se objeví jakékoli srdeční potíže, provede Vám vyšetření srdce specialista na srdce -kardiolog.

Pokud by došlo k náhodnému podání přípravku mimo žílu (tzn. extravazace), může to vést k rozvoji těžkých nežádoucích účinků, včetně odumření tkáně (nekrózy) a zánětu žíly a/nebo dokonce vzniku krevní sraženiny. Signálem může být pocit pálení v oblasti vpichu infuze a v takovém případě je nutné okamžitě upozornit ošetřujícího lékaře.

Máte-li jakékoli další otázky ohledně použití tohoto přípravku, obraťte se na svého ošetřujícího lékaře nebo zdravotní sestru.

4. Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Jestliže se u Vás vyskytne některý z následujících stavů, obraťte se okamžitě na svého ošetřujícího lékaře. Možná budete potřebovat okamžitou lékařskou pomoc: Alergická reakce vyvolávající otok rtů, obličeje nebo krku a vedoucí k závažným potížím s dýcháním, vyrážce na kůži nebo kopřivce, anafylaktickému šoku (výrazné snížení krevního tlaku, zblednutí, podráždění, slabý tep a snížený stav vědomí) (vzácné nežádoucí účinky: mohou postihnout až 1 z 1000 pacientů) Závažné příznaky nevolnosti, zvracení a zánětu sliznice úst nebo nosu (vzácné nežádoucí účinky: mohou postihnout až 1 z 1000 pacientů) horečka, infekce, otrava krve, šok (závažný pokles krevního tlaku, bledost, neklid, slabý rychlý tep, vlhká kůže, snížené vědomí) vznikající v důsledku otravy krve (septický šok), krvácení, nedostatečné okysličení tkání (tkáňová hypoxie) a odumření tkáně. Toto jsou příznaky poškození kostní dřeně (vzácné nežádoucí účinky: mohou postihnout až 1 z 1000 pacientů) Nechtěný průnik přípravku mimo žílu (tzv. extravazace) může vyvolat těžký zánět kůže (celulitida), vznik puchýřů, zánět žíly, včetně tvorby krevní sraženiny (tromboflebitida), zánět uzlin charakterizovaný bolestivými zarudlými pruhy pod povrchem kůže (lymfangitida) a lokalizovaným odumíráním buněk, které může vyžadovat chirurgický zákrok (včetně transplantace kožních štěpů). (vzácné nežádoucí účinky mohou postihnout až 1 z 1000 pacientů)

Další nežádoucí účinky

Velmi časté – mohou postihnout více než 1 pacienta z 10

Nevolnost, zvracení, bolesti břicha, zažívací potíže, průjem. Vypadávání vlasů (vratné). Červené zbarvení moči. Postižení kostní dřeně (myelosuprese), včetně snížení počtu bílých krvinek a krevních destiček, což může vést k častějším infekcím a ke zvýšenému riziku krvácení nebo vzniku krevních podlitin. Anémie (snížení počtu červených krvinek, které může způsobovat zblednutí kůže, slabost nebo dušnost). Poškození srdečního svalu (kardiotoxicita). Toto riziko se zvyšuje, jestliže se pacient podrobuje ozařování nebo užívá jiné léky toxické pro srdce, jestliže je pacient starší (nad 60 let), nebo pokud má pacient vysoký krevní tlak. Účinky se mohou objevit krátce po léčbě, ale i za několik let. Zánět sliznice nosu, úst nebo pochvy (mukozitida). Zánět nebo vředové postižení sliznice úst (stomatitida), nosu nebo krku (ezofagitida) tzn. vředy a opary v oblasti úst. Citlivost pokožky k umělému nebo přirozenému světlu (fotosenzitivita), návaly horka (zčervenání pokožky). Horečka.

Časté – mohou postihnout až 1 pacienta z 10

Poruchy srdečního rytmu (nepravidelný srdeční tep, zvýšená srdeční frekvence, snížená srdeční frekvence), kontrakce srdečních komor, snížení množství krve pumpované do srdce, zhoršená funkce srdečního svalu (kardiomyopatie), která může ohrožovat život. Potíže s krvácivostí (hemoragie). Ztráta chuti k jídlu (anorexie/nechu­tenství). Alergické reakce v místech ošetřovaných ozařováním (tzv. reakce znovu připomínající ozáření, „radiation-recall reaction“). Svědění. Potíže při močení, bolestivost nebo pocit pálení při močení. Snížené množství moči. Zvýšená frekvence močení. Křeče močového měchýře. Zánět močového měchýře způsobující někdy krev v moči. Místní nežádoucí účinky při podání do močového měchýře jako zánět močového měchýře (chemická cystitida).

Méně časté – mohou postihnout až 1 pacienta ze 100.

Doxorubicin v kombinaci s jinými protinádorovými látkami může vést ke vzniku některých forem rakoviny krve (leukémie). Tyto formy rakoviny se objevují do 1–7 let. Otrava krve (sepse/septikémie). Krvácení do žaludku nebo střev, bolesti břicha, vředy a odumírání tkáňových buněk (nekróza) tlustého střeva s krvácením a infekcemi, zvláště v oblasti tlustého střeva. Dochází k nim, když se doxorubicin užívá spolu s cytarabinem (protirakovin­ný lék). Úbytek vody v organismu (dehydratace).

Vzácné – mohou postihnout až 1 pacienta z 1000.

Kožní vyrážka (exantém), kopřivka (urticaria). Zbarvení (pigmentace) kůže a nehtů, odchlipování, uvolnění a opadávání nehtů (onycholýza). Třes, závratě. Reakce v místě vpichu, a to včetně svědění, vyrážky a bolesti, zánětu žíly (flebitidy), zesílení nebo ztvrdnutí stěn žíly (fleboskleróza). Závažná alergická reakce vyvolávající dýchací potíže či závratě (anafylaktická reakce).

Velmi vzácné – mohou postihnout až 1 pacienta z 10 000

Poruchy srdečního rytmu (nespecifické změny EKG). Ojedinělé případy život ohrožujících nepravidelností srdečního tepu (arytmie), selhání levé části srdce, zánět sliznic v okolí srdce vyvolávající bolest na hrudi a nahromadění tekutiny okolo srdce (perikarditida), zánět srdečního svalu a vaku okolo srdce (syndrom perikarditidy-myokarditidy), ztráta nervového vedení v srdci (atrioventrikulární blok, blokáda raménka). Zneprůchodnění cév vyvolané krevní sraženinou. Vředové postižení sliznice úst, krku, jícnu, žaludku nebo střev, zbarvení (pigmentace) sliznice úst. Otok a znecitlivění rukou a nohou (akrální erytémy), tvorba puchýřů. Postižení tkání, zvláště rukou a nohou, vedoucí k zarudnutí, otoku, puchýřům, pocitu mravenčení vyvolanému prostupem tohoto léčivého přípravku do tkání (syndrom erytrodysestézie dlaní a chodidel). Stav, při němž přestávají správně fungovat ledviny (akutní ledvinové selhání). Výrazně zvýšené hladiny kyseliny močové v krvi (hyperurikémie), které mohou vyvolat pakostnici neboli dnu, ledvinové kameny nebo poškození ledvin v důsledku rychlého rozpadu nádoru. Nepřítomnost menstruace (amenorea). Problémy s plodností u mužů (snížení počtu aktivních spermií nebo jejich úplná absence). Zarudnutí obličeje.

Není známo: frekvenci výskytu nelze z dostupných údajů stanovit.

Dušnost vyvolaná svalovou křečí v oblasti dýchacích cest (bronchospazmus). Dočasné zvýšení hodnot jaterních enzymů. Závažné poškození jater vedoucí v některých případech až k trvalému poškození normální tkáně ledvin (cirhóza jater). Zánět povrchu očních víček, vnější vrstvy oka nebo rohovky (konjunktivitida či keratitida), zvýšená tvorba slz (slzení). Silná bolestivost a otok kloubů. Poškození ozářením (kůže, plic, krku, jícnu, žaludeční a střevní sliznice, srdce), které se již hojí, se může v důsledku použití doxorubicinu znovu objevit. Tlusté, šupinaté nebo zatvrdlé úseky kůže (aktinická keratóza – zrohovatění kůže vyvolané ozářením).

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10,

webové stránky:

Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

5. Jak přípravek Doxorubicin Teva uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na štítku za zkratkou „EXP“. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Podmínky uchovávání

Před otevřením: Uchovávejte v chladničce (2 – 8 oC). Chraňte před mrazem.

Po otevření: po otevření lahvičky se musí přípravek okamžitě spotřebovat.

Po naředění:

Chemická a fyzikální stabilita přípravku po zředění na koncentraci 0,5 mg/ml v 9 mg/ml roztoku chloridu sodného na infuze nebo v 50 mg/ml roztoku glukosy na infuze byla prokázána po dobu 7 dnů při pokojové teplotě (15 – 25 °C) a ochraně před světlem a při 2 – 8 °C.

Po naředění na na koncentraci 0,05 mg/ml musí být přípravek použit okamžitě.

Z mikrobiologického hlediska by měl být přípravek použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě, in-use doba uchovávání a podmínky uchovávání jsou odpovědností uživatele a obvykle nepřekračují 24 hodin při 2 – 8 °C, pokud nebyla rekonstituce provedena za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího dopadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6. Obsah balení a další informace

Co Doxorubicin Teva obsahuje: Léčivou látkou přípravku je doxorubicin hydrochlorid. Pomocnými látkami přípravku jsou chlorid sodný, kyselina chlorovodíková (E507), hydroxid sodný (E524) a voda na injekci.

Jak přípravek Doxorubicin Teva vypadá a co obsahuje toto balení

Doxorubicin Teva 2 mg/ml ve formě koncentrátu pro infuzní roztok je čirý roztok červené barvy. Roztok se dodává v bezbarvých skleněných lahvičkách s chlorobutylovou zátkou s hliníkovým uzávěrem pokrytým barevným polypropylenovým potahem. Přípravek Doxorubicin Teva 2 mg/ml je dostupný v lahvičkách 5 ml, 10 ml, 25 ml a 100 ml. Jedno balení obsahuje 1 injekční lahvičku.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Držitel rozhodnutí o registraci

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Radlická 3185/1c, 150 00 Praha, Česká republika

Výrobce

Pharmachemie B.V.,

Swensweg 5,

2031 GA Haarlem,

Nizozemsko

Tato příbalová informace byla naposledy revidována: 27.6.2016

Následující informace jsou určeny pouze pro zdravotnické pracovníky:

Inkompatibility

Doxorubicin není kompatibilní s heparinem, aminofylinem, cefalotinem, dexametazonem, fluoruracilem a hydrokortizonem.

Doxorubicin má být mísen pouze s roztokem chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) nebo s infuzním roztokem glukózy 50 mg/ml (5%) pro přípravu infuzního roztoku.

Manipulace a opatření pro likvidaci

Při zacházení s přípravkem Doxorubicin Teva roztok je nutná opatrnost. Je nutné předcházet jakémukoli kontaktu s roztokem. Příprava by měla probíhat výhradně v přísně aseptickém prostředí a přísně aseptickým postupem; ochranná opatření musejí zahrnovat použití ochranných rukavic, roušky, ochranných brýlí a ochranného oděvu. Doporučuje se použití digestoře s vertikálním laminárním prouděním vzduchu (LAF).

Personál by měl být vyškolen ve správné praxi pro zacházení s cytotoxickými látkami. Těhotné ženy s tímto lékem nesmí pracovat.

V případě kontaktu přípravku Doxorubicin Teva s kůží nebo sliznicemi je nutné zasaženou oblast důkladně omýt vodou a mýdlem. Jestliže se látka dostane do očí, vypláchněte je vodou nebo sterilním fyziologickým roztokem a kontaktujte očního specialistu.

Lahvičky a injekční materiály, včetně rukavic, se po použití musí zlikvidovat v souladu s předpisy pro cytostatika. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

Rozsypaný nebo rozlitý lék lze inaktivovat pomocí 1% roztoku chlornanu sodného nebo jednodušeji fosfátovým pufrem (pH > 8) do odbarvení roztoku. Všechny čisticí materiály se mají zlikvidovat, jak je uvedeno výše.

Dávkování a podání

Před propíchnutím jehlou uchovávejte lahvičky při pokojové teplotě.

Léčba doxorubicinem smí být zahájena jen pod dohledem kvalifikovaného lékaře se zkušenostmi s cytotoxickou léčbou nebo po konzultaci s ním. Během léčby je nutné pacienty pečlivě a často sledovat.

Doxorubicin se NESMÍ podávat intramuskulárně, subkutánně, perorálně ani intratekálně.

Intravenózní (i.v.) podání doxorubicinu se musí provádět velmi opatrně a doporučuje se léčivý přípravek podat pomocí hadičky s volně protékajícím i.v. fyziologickým roztokem nebo 5% glukosou do 3–5 minut. Tento způsob podání umožní co nejvíce snížit nebezpečí vzniku trombózy a extravazace do okolí žíly, což vede k těžké celulitidě, vezikaci a nekróze tkání. Doxorubicin se může podávat intravenózně do několika minut ve formě bolusu, ve formě krátké infuze v délce do jedné hodiny, nebo ve formě kontinuální infuze trvající až 96 hodin. Přímá intravenózní injekce se nedoporučuje kvůli nebezpečí extravazace, k níž může dojít dokonce i v případě adekvátního natažení krve jehlou.

Doxorubicin má být naředěn v koncentračním rozmezí 0,05 mg/ml až 0,5 mg/ml v 9 mg/ml (0,9%) roztoku chloridu sodného pro infuzi nebo v 50mg/ml glukosovém roztoku pro infuze v infuzním non-PVC vaku.

Intravenózní podání:

Dávka se obvykle stanovuje podle tělesného povrchu (mg/m2). Dávkovací režim doxorubicinu se může lišit v závislosti na indikaci (solidní tumory nebo akutní leukémie) a v závislosti na použití specifického léčebného režimu (např. podávání v monoterapii nebo v kombinaci s dalšími cytotoxickými látkami nebo jako součást multidisciplinární procedury zahrnující kombinaci chemoterapie, chirurgického výkonu a radioterapie a hormonální léčby).

Monoterapie:

Doporučená dávka je 60–75 mg/m2 povrchu těla i.v., jako jednorázová dávka nebo v dílčích dávkách během 2–3 za sebou následujících dní, podaná intravenózně v odstupech 21 dní. Časový harmonogram dávkování a dávky se mohou upravovat podle protokolu. Přesné informace o dávkování viz aktuální protokoly.

Kombinační léčba:

Pokud se Doxorubicin Teva podává v kombinaci s jinými cytostatiky, má se dávkování zredukovat na 30–60 mg/m2 vždy po 3 až 4 týdnech.

Maximální kumulativní dávka:

Aby se zabránilo kardiomyopatii, nemá dle doporučení celoživotní kumulativní celková dávka doxorubicinu (včetně použití příbuzných léků jako daunorubicin) překročit 450–550 mg/m2 plochy povrchu těla; mimořádná pozornost je nutná u kumulativní dávky přesahující 400 mg/m2 v případě předchozího ozařování mediastina, předchozí nebo souběžné léčby potenciálně kardiotoxickými látkami a u vysoce rizikových pacientů – např. u pacientů s arteriální hypertenzí po dobu delší než 5 let; po prodělaném koronárním, chlopňovém nebo myokardiálním onemocnění; popřípadě ve věku nad 70 let. U těchto pacientů se musí sledovat srdeční funkce.

Zvláštní skupiny pacientů:

Pacienti s imunosupresí: Dávka se má v případě imunosuprese snížit, alternativní dávkování je 1520 mg/m2 tělesného povrchu týdně.

Pacienti s poruchou funkce jater: V případě poruchy funkce jater se má dávkování snížit podle následující tabulky:

Sérový bilirubin

Doporučená dávka

20–50 ^mol/l

/ normální dávky

> 50–85 jimoi/i

% normální dávky

> 85 jimoi/i

Vysazení léčby

Pacienti s poruchou funkce ledvin:

U pacientů s ledvinovou nedostatečností (GFR nižší než 10 ml/min) se podává pouze 75 % plánované dávky.

Pacienti s rizikem poruch srdeční funkce:

U pacientů se zvýšeným rizikem srdeční toxicity se má zvážit spíše podání jedné dávky formou 24hodinové kontinuální infuze než injekce. Tímto způsobem se může kardiotoxicita snížit, aniž by byla snížena terapeutická účinnost přípravku. U těchto pacientů má být před každou léčebnou kúrou změřena ejekční frakce.

Pacienti s omezenou rezervou kostní dřeně nesouvisející s vlivem daného onemocnění:

U pacientů s anamnézou terapie myelosupresivními látkami se může dávkování snížit. Rezerva jejich kostní dřeně nemusí být dostatečná.

Starší

U starších pacientů musí být dávka snížena.

Pediatrická populace

Vzhledem ke značně vysokému nebezpečí kardiotoxicity, kterou vyvolává doxorubicin u dětí, se mají použít určité maximální kumulativní dávky, které závisejí na věku pacientů. U dětí (ve věku do 12 let) se za maximální kumulativní dávky obvykle považuje 300 mg/m2, zatímco u dospívajících pacientů (ve věku nad 12 let) je maximální kumulativní dávka stanovena na 450 mg/m2. Pro kojence nebylo maximální kumulativní dávkování zatím stanoveno, dá se však předpokládat ještě nižší snášenlivost. Dávkování u dětí má být sníženo, vzhledem k riziku vzniku pozdní kardiotoxicity. Nástup myelotoxicity lze předpokládat za 10 až 14 dnů po zahájení léčby. Obraťte se na aktuální léčebné protokoly a odbornou literaturu.

Poznámka: Přípravek Doxorubicin Teva nezaměňujte s lipozomální formulací doxorubicin hydrochloridu.

Intravezikální podání:

Intravezikálně podaný doxorubicin může být použit k léčbě superficiálních tumorů močového měchýře nebo jako profylaxe ke snížení rekurence po transuretrální resekci (TUR). Doporučená dávka pro intravezikální léčbu je 30–50 mg v 25–50 ml fyziologického roztoku k instilaci. Optimální koncentrace se pohybuje okolo 1 mg/ml. Roztok má být v močovém měchýři ponechán 1 až 2 hodiny. Během této doby se má pacient každých 15 minut otočit o 90°. Aby se předešlo nepřiměřenému naředění močí, má být pacient poučen, aby 12 hodin před instilací nepil žádné tekutiny (to může snížit tvorbu moče až na 50 ml/h). Aplikace po kapkách se může opakovat v intervalu 1 týdne až 1 měsíce podle toho, zda je léčba terapeutická nebo profylaktická.

Kontroly během terapie

Před léčbou doxorubicinem nebo v jejím průběhu se doporučují následná monitorovací vyšetření (jejich frekvence bude záviset na celkovém zdravotním stavu pacienta, na dávce a na souběžné medikaci):

– radiografické vyšetření plic a hrudníku a EKG

– pravidelné sledování srdeční funkce (LVEF pomocí např. EKG, UKG a MUGA skenu)

– vyšetření ústní dutiny a hltanu za účelem zjištění případných změn na sliznici

– krevní obraz: hematokrit, krevní destičky, diferenciální počet bílých krvinek, SGPT, SGOT, LDH, bilirubin, kyselina močová, AST, ALT, ALP.